A co vím já? Sofinka byla neskutečně akční a ukecané miminko, které nesneslo být samo. Vyžadovala absolutní pozornost, dožadovala se všeho jako první a jako jediná po nás pořád ječela 😃 Ječela na nás, že chce z ohrádky, ječela na nás, že chce do ohrádky, ječela, když mamina odcházela, když jsem nesla krmení, když musela jít spát, když vstávala… Byla neuvěřitelně kontaktní a co bylo hlavní, byla děsně vtipná 😃 Proto jsem ji vybrala Míše, protože jsem tušila, že někdo s takovou povahou nemůže jít jen tak k někomu… 🙂
Dnes je to nádherná fenka se spoustou sportovních i výstavních úspěchů, čeká ji ještě vyšetření kyčlí, očí i uší a bude připravena k bonitaci.

 

Já tímto velmi děkuji Míše v první řadě za to, že vůbec chtěla miminko z mé CHS, že se Sofince tak věnuje, děkuji jí za to, co spolu všechno dokázaly a děkuji osudu, že mi Míšu poslal, protože je to človíček, který má ode mně už tři fenky (spolu s její maminkou) a já jsem strašně hrdá na jejich neuvěřitelné úspěchy.
Míšo, děkuji!!! 💖🌹